Volby do Evropského parlamentu 2014

21. 2. 2014 Autor: Štěpánka Blažková

Vyhlášení voleb do Evropského parlamentu - 23. a 24. května 2014

O volbách do Evropského parlamentu stručně a jasně

  • Datem konání: pátek 23. 5. a sobota 24. 5. 2014
  • Volební místnosti jsou otevřené v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin a jsou příslušné dle místa trvalého pobytu voliče (v případě občana jiného členského státu EU i dle místa přechodného pobytu).
  • Voleno bude 21 zástupců z ČR
  • Volič může na vybraném hlasovacím lístku vyznačit maximálně 2 přednostní hlasy.
  • Hlasování probíhá pouze na území ČR (nikoliv u zastupitelských úřadů v zahraničí).
  • O vydání voličského průkazu lze požádat nejpozději do 8. 5. 2014 (do 16 hodin). Právo volit na území ČR má občan starší 18 let. Kromě občanů ČR mohou hlasovat také občané jiných členských států EU, kteří k 9. 4. 2014 měli trvalý nebo přechodný pobyt na území ČR a do 13. 4. 2014 požádali o zápis do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

Co je Evropský parlament?

Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí na půdě Evropské unie, jež se přímo zapojuje do rozhodovacího procesu a má právo zcela zastavit či změnit projednávaná témata.

Kde má své sídlo?

Evropský parlament nalezneme na třech adresách. Hlavní plenární zasedání se konají v Bruselu a Štrasburku, jednotlivé výbory se pak scházejí pouze v Bruselu. Administrativním centrem je Lucemburk.

Jaké jsou jeho pravomoci?

Evropský parlament disponuje v zásadě třemi druhy pravomocí: legislativní, rozpočtovou a kontrolní. Legislativní pravomoci znamenají, že bez souhlasu Evropského parlamentu není možné schválit jakékoliv směrnice či nařízení, které se pak přímo dotýkají nás všech. Například se jedná o směrnice upravující hygienické nakládání s potravinami či nařízení týkající se pravidel pro řidiče z povolání atd. Obdobná situace je v případě rozpočtu, který musí být rovněž schválen parlamentem.Kontrolní pravomoc dává Evropskému parlamentu právo, jak již název napovídá, kontrolovat Unii nejen jako celek, ale také jednotlivé instituce, především pak Komisi, kterou při splnění jistých kritérií může odvolat. Toto vše značí důležitost parlamentu v rámci Evropské unie.

Jakou má strukturu?

Co se týká organizační struktury, tak ta je velmi podobná českému parlamentu. Poslanci tak ze svých řad volí předsedu, který je hlavním reprezentantem navenek, řídí plenární zasedání a účastní se mezivládních konferencí. Dále jsou voleni místopředsedové, jež mohou řídící roli předsedy zastoupit. Parlament se dále dělí na jednotlivé výbory, kterých je v současné době 20 a jsou zaměřeny, stejně jako v českém parlamentu, na jednotlivé důležité oblasti jako například zemědělství, sociální politika, rozpočet atd.

Politická struktura EP je dělena do tzv. politických skupin neboli frakcí. Tyto frakce jsou složené z jednotlivých národních politických stran, které kandidují ve svém národním státě a na evropské úrovni se spojí s ideologicky spřízněnými stranami z jiných evropských států. Mezi nejsilnější patří dlouhodobě Evropská lidová strana (z českých stran zastoupena TOP09, KDU-ČSL), Frakce evropských socialistů (ČSSD) a Aliance liberálů a demokratů.

Čí zájmy europoslanci hájí?

Europoslanci nejsou svým mandátem nijak vázáni, tudíž mohou jednat v různých otázkách dle svého vědomí a svědomí. Mohou tak prosazovat myšlenky jak své národní politické strany, frakce v EP, ale také svého státu, či jednat v duchu co největšího prospěchu pro celou Unii.

Kolik je europoslanců a jaký je počet českých zástupců?

Počet poslanců Evropského parlamentu postupně narůstal v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie jako celku. V současné době je odsouhlasen maximální počet 751 poslanců, což ovšem pro státy, mezi které patří také Česká republika, znamená, že se počet jejich zástupců od voleb v roce 2014 sníží. V případě České republiky se sníží z 22 na 21 poslanců.

Jak jsou poslanci voleni a na jak dlouho?

Volby do Evropského parlamentu se konají každých 5 let, vždy v celé Unii najednou. Rozdíly jsou ovšem ve způsobech volby v jednotlivých členských státech, což odráží jejich národní zvyky. V České republice se do Evropského parlamentu volí systémem poměrného zastoupení, existuje zde pouze jeden volební obvod (celé území ČR), ve kterém spolu soupeří všichni kandidáti. Dle získaných hlasů se pak jednotlivým stranám přiřadí počet získaných mandátů.

Mohu ovlivnit volebními stranami určené pořadí kandidátů na kandidátní listině?

Ano, možným zakroužkováním maximálně 2 kandidátů na jednom vybraném hlasovacím lístku.

Pokud nebudu doma, mohu volit i jinde na území ČR?

Ano, na voličský průkaz lze hlasovat v jakémkoliv volebním okrsku na území ČR, avšak o vydání voličského průkazu je třeba požádat u příslušného obecního úřadu (v případě občanů ČR žijících v zahraničí u příslušného zastupitelského úřadu), a to nejpozději do 8. května 2014 do 16 hodin.Na voličský průkaz lze hlasovat také např. v nemocnicích, domovech důchodců či v jiných obdobných zařízeních, a to za předpokladu, že v zařízení hospitalizovaný či umístěný volič nebyl správou zařízení do 3. 5. 2014 nahlášen k zápisu do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu obecnímu úřadu v místě zařízení.

Kde najdu aktuální a podrobné informace o volbách?

Pro aktuální a rozšířené informace slouží oficiální internetová stránka evropského parlamentu www.elections2014.eu/cs, kde je možné nalézt hlavní diskutovaná témata, rozdělení křesel, zpravodajství a množství dalších informací. V podrobnostech lze rovněž odkázat na internetové stránky Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz/volby, které se zabývají organizací voleb na území ČR; k vyhledání celkových či dílčích výsledků voleb na území ČR lze pak doporučit internetové stránky Českého statistického úřadu www.volby.cz.