Hospodářská opatření pro krizové stavy

3. 5. 2023 Autor: Marián Zapalač

• umožnit občanům přežít krizový stav bez těžké újmy na zdraví, podporovat činnost ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby
• podporovat výkon státní správy

Přípravu HOPKS organizují správní úřady v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy a ukládá:

• v době mimo krizové stavy připravit
• a po vyhlášení krizového stavu přijmoutorganizační, materiální nebo finanční opatření pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb k překonání KS.

Základním dokumentem v této oblasti je zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Zákonem č. 76/2012 Sb. který nabyl účinnosti   dnem 12. března 2012 došlo k některým změnám především v oblasti vymezení pravomoci, úpravy regulačních opatření, provádění kontrol oblast přestupků, využití informačních systému a další.

Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje:

• systém nouzového hospodářství
• systém hospodářské mobilizace
• použití státních hmotných rezerv
• výstavbu a údržbu infrastruktury
• regulační opatření

Nouzové hospodářství

Základní úkolem krajského úřadu v systému nouzového hospodářství je zajistit výrobky, práce a služby (věcné zdroje) pro splnění zákonem stanovených úkolů. Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v rámci výkonu přenesené působnosti státní správy:

• základním dokumentem pro plánování v systému NH je plán nezbytných dodávek(dále jen PND), který zpracovává obec s rozšířenou působnosti (dále jen ORP), Krajský úřad (dále jen KÚ) a Ústřední správní úřady dále jen ÚSÚ) jako součást krizového plánu ORP a kraje
• zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojování základních životních potřeb obyvatel správního území ORP, KÚ

Plán nezbytných dodávek kraje obsahuje přehled existujících věcných zdrojů na území správního obvodu kraje, využitelných pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva umožňujících mu přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví, podporu zasahujících záchranných složek a podporu výkonu státní správy.

(těžkou újmu na zdraví definuje § 122 zákona č.40/2009 Sb.,ze kterého je možné dovodit, že po vyhlášení KS nemusí správní úřad pro každou osobu,  která bude KS dotčena, zajistit prostřednictvím HOPKS takové životní podmínky, jako měla v místě svého pobytu před vyhlášením KS)

PND na všech úrovních obsahuje:

• Seznam požadovaných nezbytných dodávek
• Seznam nezajištěných nezbytných dodávek
• Přehled dodavatelů nezbytných dodávek

Účelem zpracování Plánu nezbytných dodávek, (dále jenPND) je stanovení potřeby ND pro řešení jednotlivých druhů KS a nalezení vhodných zdrojů ve vlastnictví podnikatelských subjektů. Ke zpracování a aktualizaci PND je určen IS ARGIS.

Na úrovni ORP se jedná o zajištění uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva správního obvodu ORP, proto starostové postižených obcí se po vyhlášení KS obracejí se svými požadavky přímo na KŠ příslušného ORP.

Na úrovni kraje budou požadavky na ND tvořeny vlastními požadavky kraje a požadavky na ND převzatými z PND jednotlivých ORP. V případě, že KŠ ORP nenalezne ve svém správním obvodě vhodného dodavatele, vyžádá jeho zajištění u KŠ královéhradeckého kraje. KŠ kraje posoudí oprávněnost daného požadavku a neprodleně zabezpečí jeho vyřízení, v případě, že nenalezne vhodného dodavatele na území Královéhradeckého kraje postoupí jeho řešení na ústřední krizový štáb (dále jen ÚKŠ).

V rámci Informační systému krizové komunikace je využíván - IS Krizkom jako nástroj pro koordinaci a podporu procesů při řešení požadavků na věcné zdroje za krizových stavů. Na KÚ a ORP je proškolen z provozování IS pracovník krizového řízení, včetně svého zástupce.

Postup orgánů územních samosprávních celků při uplatňování požadavků na nezbytné dodávky:

Na úrovni obcese PND nezpracovává a starosta obce svépožadavky na zajištění nezbytných dodávek uplatňují u krizových štábů určených obcí. V případě nebezpečí z prodlení je starosta obce v souladu s ustanovením § 29, odst.5, zákona č.240/2000 Sb. oprávněn vyžádat nezbytné věcné prostředky přímo od právnických osob a podnikajících fyzických osob, které sídlí ve správním obvodu této obce.

Na úrovni ORP Krizové štáby určených obcí zajišťují základní životní potřeby obyvatelstva na území ORP v souladu se zpracovaným Krizovým plánem a PND. V případě, že požadovanou ND nelze zabezpečit ve  správních obvodě, uplatňují požadavky na jejích zajištění výhradně u krizového štábu kraje. Požadavek určené obce je sumarizací požadavků obcí jejího správního obvodu a vlastních požadavků,

Na úrovnikraje,který je základním stupněm odpovědným za zabezpečení ND k uspokojení základních životních potřeb obyvatel ve správním obvodě Královéhradeckého kraje.Tyto požadavky jsou posuzovány z hlediska jejich účelnosti a potřebou sil a prostředků nezbytných pro řešení KS identifikovaných v analýze ohrožení v rámci Královéhradeckého kraje.

Veškeré úsilí je zaměřeno především na zajištění evakuací obyvatelstva z postiženého území, zřízení nouzového ubytování a stravování, zajistit veškeré tylové a technické zabezpečení tzn. nouzové zásobování postižených oblastí vodou, potravinami a základními hygienickými potřebami, humanitární pomoci, včetně ostrahy a ochrany postiženého území.

V rámci Královéhradeckého kraje je vytipováno 13 typových situací :

• Povodně velkého rozsahu
• Sněhové kalamity
• Narušení dodávky elektrické energie
• Narušení dodávky plynu
• Narušení dodávky tepelné energie
• Traumatologický plán
• Pandemický plán
• Narušení dodávky ropy
• Celostátní regulace zboží
• Narušení dodávek pitné vody
• Narušení dopravní soustavy
• Narušení hrází VD

Hospodářská mobilizace

Systém hospodářské mobilizace (dále jen HM) je určen k podpoře ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Na základě jejích požadavků zpracuje ÚSÚ plán hospodářské mobilizace a s dodavatelem uzavře písemnou smlouvu.

Krajský úřad projednává a zahrnuje do krizového plánu uplatněny požadavky subjektů hospodářské mobilizace určené Správou státních hmotných rezerv (dále jen SSHR) na zajištění pracovních sil a věcných prostředků pro případ válečného stavu.

Státní hmotné rezervy

Jsou další součástí HOPKS, mají povahu strategických zásob a tvoří je vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky určené pro zajištění obrany a obranyschopnosti, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. Správa státních hmotných rezerv zabezpečuje financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování.

Základní druhy státních hmotných rezerv:

• Hmotné rezervy – strategické rezervy státu
• Mobilizační rezervy – vytvářené v systému hospodářské mobilizace
• Pohotovostní zásoby a
• Zásoby pro humanitární pomoc – vytvářené v systému nouzového hospodářství

Pohotovostní zásoby

Tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené k zajištění ND pro podporu obyvatelstva aš činnosti IZS po vyhlášení krizových stavů, které nelze zajistit obvyklým způsobem a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí. O jejích použití rozhoduje vedoucí ÚSÚ, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. PZ následně poskytuje SSHR příjemci – správní úřad, orgán územní samosprávy, nebo záchranné sbory a IZS. V případě, že ND nelze zajistit v rámci územní působnosti, požadavek se postoupí k posouzení nezbytnosti a nepostradatelnosti na příslušný ÚSÚ. Jejích vyžadování se řeší cestou příslušných KŠ.

Poskytnuté PZ, mimo spotřebovaných zásob, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení KS. Po této lhůtě lze poskytnuté PZ užívat na základě uzavřené smlouvy se SSHR.

Prostředky pro nouzové zásobování pitnou vodou a náhradní zdroje elektrické energie:

Kontejner cisterna na pitnou vodu KCA 2m3	Elektrocentrála 4kVA

Nemocniční lůžka s příslušenstvím

Použití  náhradního silničního přemostění  ze státních hmotných rezerv za krizových stavů 

Při přípravě  na řešení krizových situací (při zpracování krizového plánu), KÚ, ORP, obec by měl provádět i výběr dopravních tras, jejichž udržení v provozuschopném stavu (rychlá obnova) je pro příslušný stupeň klíčové.

Rozhodovací proces zahrnuje analýzu přepravních toků (pro dálnice a silnice I. třídy  součinnost s ŘSD) a na jejím základě výběr :

• Objízdných tras,
• Mostů s ohledem na jejich význam v dopravním systém

Za krizového stavu nelze obnovit všechny mosty najednou. Musí být stanoveny priority z pohledu ČR, kraje a obce.

• Náhradní  přemostění pro dálnice a silnice I. tř. – řeší MD ČR a ŘSD.
• Náhradní přemostění pro silnice II. a III. tř. a místní komunikace řeší KŠ KÚ a KŠ obcí.
• KŠ kraje stanovuje priority v rámci kraje.

Pokud je současně potřeba zajistit náhradní přemostění na území více krajů, stanovuje priority MD ČR.

Plánování  výstavby silničního náhradního přemostění na všech stupních krizového řízení (včetně ORP) je důležité provést výběr (smluvní zajištění) dostupných osob a firem, které  za krizového stavu:

• Provedou technický průzkum a staticky poškozený most posoudí,
• Mají oprávnění a odborné znalosti ke zpracování projektu náhradního přemostění,
• Mají oprávnění a kapacity náhradní přemostění vybudovat.

Na základě  rozhodnutí vlády  lze využít další způsob, tím je, že projekt a výstavbu náhradního přemostění zajistí bezplatně AČR. U obou způsobů si správce komunikace může stanoveným způsobem vyžádat bezplatné  poskytnutí náhradního přemostění z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv (SSHR).  

Požadavek, zaslaný cestou KŠ, nahrazuje, je-li vyhlášen krizový stav, stavební povolení.

Musí být uveden žadatel (správce komunikace),místo stavby (obec, číslo komunikace, číslo objektu), požadované maximální zatížení, reálný návrh termínu uvedení do provozu (viz orientační rychlost stavby mostů + 1 min. den od podání žádosti do jejího schválení, včetně vydání příslušných nařízení) a základní orientační údaje o  překážce.    

Každá obec řeší náhradní přemostění v rámci své působnosti. Pokud není schopna svojí potřebu věcných zdrojů, obrátí se na příslušnou ORP, které požadavek uplatní u KŠ KÚ. Pokud ani KŠ KÚ není schopen požadavky na věcné zdroje plně saturovat, obrací se na ÚKŠ

Po schválení náhradního přemostění Správce komunikace převezme PZ ve skladu SSHR (podepíše příjemku a předávací protokol). Zajistí si přepravu převzatých PZ na místo stavby a zajistí si výstavbu náhradního přemostění.   

Nejpozději do doby ukončení výpůjčky PZ je správce komunikace povinen na své náklady zajistit demontáž mostu a PZ vrátit zpět do skladuSSHR.

Pokud je rozhodnuto, že výstavbu náhradního silničního přemostění z materiálu PZ zajistíAČR, zajistí AČR rovněž převzetí PZ ve skladu SSHR (podepíše výdejku a Protokol o předání). Po dokončení výstavby  mostu jej AČR předá majetkově SSHR  a SSHR jej předá (výdejka, protokol o předání) správci komunikace. Následně správce komunikace uzavře se SSHR smlouvu o výpůjčce.

Po převzetí stavby odpovídá  za provoz a údržbu správce komunikace.

MS – Mostová souprava

Zásoby pro humanitární pomoc

Tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. ZHP slouží pro první období KS (3 dny) k zajištění nezbytných životních potřeb fyzických osob, které vlivem KS zůstaly bez potřebných věcných prostředků nutných k přežití, a které nebyly evakuovány a zůstaly v zasaženém místě k ochraně osobního a společného majetku nebo k zamezení vzniku dalších škod na něm. Jejich vyžádání se předpokládá v situacích, kdy příslušný SÚ není schopen tyto prostředky poskytnout z vlastních připravených zdrojů.

Aktuální skladba ZHP je uveřejňována na Krizkom.

O vydání ZHP rozhoduje předseda Správy na základě požadavku hejtmana kraje nebo starosty ORP. Přidělení ZHP fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman kraje nebo starosta ORP, kterému byly ZHP poskytnuty. Správa zajišťuje dopravu vyžádaných ZHP do místa určení, osoba pověřená žadatelem k převzetí odpovídá za přidělení postiženým osobám včetně zamezení jejich zneužití. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.

V rámci zásob pro humanitární pomoc jsou udržovány zásoby humanitárních balíčků v počtu 9 000 ks, 1 541 ks spacích pytlů a 20 000 ks přikrývek. Složení humanitárních balíčků je navrženo tak, aby zabezpečovalo nejzákladnější životní potřeby postižených osob

Vyžadování ZHP za krizových stavů

Humanitární balíček - obsah:Sada na vaření, zdravotní sada, sada na přípravu pitné vody, hygienická sada, osobní bezpečnostní sada, záchranná fólie, pitná voda k okamžité spotřebě. Přenosný plastový obal s bezpečnostním víkem slouží k uložení jednotlivých komponent je současně určený jako odměrná nádoba pro přípravu pitné vody.

• Používá se samostatně nebo společně s konzervovanou dávkou potravin.
• K použití je připraveno 9 000 ks.

Zdravotní sada - obsah: Léčivý přípravek Loperon proti průjmu 10 tablet, Dezinfekční prostředek Ajatin 1 ks, Náplast dělená 6 cm x 2 cm 10 ks, Šátek trojcípý 1 ks Gáza sterilní 7,5 x 7,5 cm 2ks, Rukavice nesterilní 1 pár, Zavírací špendlík 2 ks

Náhradní oděv a obuv letní varianta	Náhradní oděv a obuv zimní varianta

Regulační opatření

Regulační opatření jsou výjimečná opatření, která slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu.

Pravomoci hejtmana (starosty ORP) v oblasti HOPKS:

Za stavu nebezpečí může hejtman (nebo starosta ORP) v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v územním obvodu kraje povinnost

• dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání
• skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět
• přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo

Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit (za nouzového stavu, ohrožení státu a za válečného stavu i starosta ORP) :

• regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok a okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně
• přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy

Regulační opatření se nevyhlašují formou správního rozhodnutí, protože jde o jeden z typů hospodářských opatření pro krizové stavy přímo upravených zákonem.

Rozhodnutí o vyhlášení RO se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Přijatá opatření se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů, kterých se regulace dotýká.

RO týkající se jednotlivých podnikatelů se jim sděluje písemně a jejich převzetí se potvrzuje.

Stav ropné nouze

Stav ropné nouze je definován v § 1a a § 4 zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).

Stav ropné nouze není krizovým stavem ve smyslu krizové legislativy, jako např. stav nebezpečí nebo nouzový stav.

Stav ropné nouze spočívá v nedostatku ropy a ropných produktů, který by měl za následek poruchy v zásobování na domácím trhu a nepříznivé následky z toho plynoucí by nebylo možné odstranit nebo jim zamezit bez přijetí opatření podle tohoto zákona.

Stav ropné nouze vyhlašuje a odvolává vláda svým nařízením. Návrh na vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze předkládá vládě předseda SSHR. Vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze vláda oznamuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

Po zavedení regulačních opatření vedoucích ke snížení spotřeby ropy a ropných produktů bude prováděn výdej nouzových zásob ropných produktů na ČS s přihlédnutím k vývoji KS.

Přídělový systém bude realizován na vybraných ČS pomocí:

• výdejových karet pro vozidla IZS, veřejné správy a subjektů KI
• přídělových lístků pro osobní vozidla, která nebyla zařazena do systému výdejových karet (limitovaná výše odběru PH na určitý časový úsek bude stanovena v nařízení vlády),

Přídělový systém bude také realizován u nádvorních ČS prostřednictvím vlastního karetního systému provozovatele ČS (např.: pro vozidla zajišťující dopravní služby – MHD, ČSAD apod.)

Vybrané ČS zařazeny do ropné bezpečnosti – BENZINA,ČEPRO,OMVa SHELL budou zásobovány ze zásob SSHR, stejně jako vytipovány nádvorní čerpací stanice. Výdej karet a lístků pro ORP zabezpečuje KÚ a pro obce ORP.

S pravidly a způsobem výdeje ropných produktů a s celkovou organizaci přídělového systému za stavu ropné nouze jsou seznámeni příslušní pracovníci krizového řízení KÚ a ORP Královéhradeckého kraje.

Píklad přídělového systému výdeje PH na čerpací stanici

Informační podpora procesů plánování a zajišťování ND a řešení požadavků na zajištění věcných zdrojů po vyhlášení krizového stavu v oblasti HOPKS

Cílem informační podpory plánování a v době krizových stavů zajišťování ND je poskytnout orgánům KŘ informační nástroj pro podporu plánovacích a rozhodovacích procesů v oblasti zajišťování věcných zdrojů; přitom využít moderní informační technologie s cílem maximálně zjednodušit uživatelský přístup k informacím, minimalizovat náklady na jeho provoz a údržbu a otevřít jej pro komunikaci s dalšími systémy.

K informační podpoře HOPKS jsou provozovány a využívány tyto IS:

IS Argis– je hlavní nástroj informační podpory hospodářských opatření pro krizové stavy v oblasti zajišťování věcných zdrojů. Je využíván od úrovně obecních úřadů s rozšířenou působností, přes úroveň krajských úřadů až po ministerstva a ostatní ústřední správní úřady.

V období plánování umožňuje sběr potřebných dat, práci se získanými daty, podporu zpracování Plánu nezbytných dodávek a evidenci objektů HOPKS a SHR. v období krizové situace získání přehledu o věcných zdrojích.

Uživatelé všech úrovní k systému přistupují pomocí zabezpečené komunikace v prostředí Internetu.

ASW Krizdata– Aplikace byla vytvořena pro případ ztráty připojení k Internetu (ostatní výše uvedené systémy toto připojení vyžadují) a je tedy určena pro provoz v lokálním režimu. Aplikace zobrazuje data o nezbytných dodávkách (ND) a dodavatelích nezbytných dodávek (DND). Aplikace využívá data vložená do IS Argis, která si uživatel pravidelně aktualizuje ve svém lokálním počítači.

IS Krizkom– Tento systém je nástrojem informační podpory pro řízené a evidované předávání a řešení požadavků na věcné zdroje, které orgány krizového řízení potřebují k překonání krizové situace nebo k odstranění následků krize. IS je využíván od stupně ORP, která vyžaduje nezajištěné věcné zdroje, které nemá k dispozici ve svém správním obvodě u KŠ KÚ KHK, v případě že požadavek nelze zabezpečit ve správním obvodě Královéhradeckého kraje, postupuje se k řešení ÚKŠ.

KISKAN SSHR– krizový IS Správy státních hmotných rezerv pro zpracování informací o SHR

Funkční schéma IS pro podporu HOPKS