Struktura státní památkové péče
Dělení a příslušnost jednotlivých složek státní památkové péče
Státní památková péče je v České republice strukturálně zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a je vykonávána dvěma navzájem spolupracujícími složkami. Na jedné straně je to výkonná složka, tj. správní úřady v hierarchickém uspořádání: Ministerstvo kultury jako ústřední správní úřad, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (v Královéhradeckém kraji to jsou Magistrát města Hradec Králové a městské úřady Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí). Na straně druhé to je odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav členěný na generální ředitelství se sídlem v Praze a jednotlivá územní odborná pracoviště pro každý kraj. V případě Královéhradeckého kraje se toto pracoviště nachází v Jaroměři-Josefově.
Výkonná složka má rozhodovací, kontrolní a sankční pravomoci, odborná složka má dozorovou, výzkumnou a dokumentační kompetenci včetně zpracovávání odborných podkladů pro výkonnou složku. Výstupy Národního památkového ústavu jsou metodického a odborného charakteru. Výstupy výkonné složky jsou právně závazné, vykonatelné a vymahatelné vzniklé postupy podle jednotlivých právních předpisů, zejména zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.