11. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

14. 5. 2020

Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání

Z odvolání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v odvolání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V odvolání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v odvolání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Odvolání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon (především zákon číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), a podpis osoby, která je činí.

Odvolání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Za podmínky, že odvolání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití kvalifikovaného elektronického podpisu.

Odvolání musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí.

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad.

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel:

  • který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 InfZ (zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), tedy s odkázáním na zveřejněnou informaci
  • kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ (15 dní ode dne doručení žádosti povinnému subjektu) nebo § 14 odst. 7 InfZ (25 dní ode dne doručení žádosti povinnému subjektu, pokud byla lhůta prodloužena) nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
  • kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
  • který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 InfZ nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 InfZ, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.

Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne:

  • doručení sdělení podle § 6 InfZ (odkaz na zveřejněnou informaci), § 14 odst. 5 písm. c) InfZ (odložení žádosti v případě, že se požadované informace nevztahovaly k působnosti povinného subjektu) nebo § 17 odst. 3 InfZ (oznámení o výši úhrady), nebo
  • uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ nebo § 14 odst. 7 InfZ.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán, pokud ji povinný subjekt sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán je stejný jako v případě rozhodování o odvolání, tedy v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad.

Přezkumné řízení

Rozhodnutí krajského úřadu jako nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. Zvláštním právním předpisem je zákon číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, především jeho Hlava IX - Přezkumné řízení.

Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.

Ochrana před nečinností

K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. Zvláštním právním předpisem je zákon číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, především jeho Hlava VII - Ochrana před nečinností, § 80.