Informace o očkování

11. 8. 2021

Podle strategie má být (do června 2022) proočkováno téměř 7 milionů osob.

Postup očkování populace

Očkování probíhá ve dvou hlavních fázích. Předcházela jim přípravná fáze, která začala v prosinci 2020. V první fázi IA proběhlo očkování nejrizikovějších skupin obyvatelstva, tedy nejstarších seniorů či vybraných zdravotníků. V únoru začala fáze IB, v níž byly naočkovány prioritní skupiny obyvatelstva, což jsou senioři nad 65 let, lidé s vybranými chronickými chorobami a zaměstnanci v důležitých povoláních pro chod státu. Od května byla spuštěna finální fáze II, v níž by měli být naočkováni zájemci ze všech zbývajících skupin obyvatelstva.

Jak vakcíny fungují a jak dlouho účinkují?

Vakcíny připraví imunitní systém (přirozenou ochranu organismu) dané osoby tak, aby dokázal rozpoznat konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu. Výzkum vakcín proti covid-19 se zaměřuje na vyvolání odpovědi na celý protein (bílkovinu, tzv. spike protein neboli protein S) na povrchu koronaviru. Ten je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Po očkování vakcínou se u dané osoby vyvolá imunitní odpověď. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná, a protože již bude připraven proti němu bojovat, danou osobu před onemocněním covid-19 ochrání. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Údaje ze studií imunogenicity a účinnosti v dlouhodobém měřítku poslouží jako východisko pro budoucí strategie očkování.

Co když vir zmutuje?

Viry obvykle mutují, to znamená, že se mění se jejich genetický materiál. U různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat. Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu např. u vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím. Na druhou stranu u takových nemocí, jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné.

Jak bude člověku po očkování a jaké může mít vakcína vedlejší účinky?

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Není se čeho bát, nejedná se o příznaky nemoci. Očkováním se naše tělo a imunitní systém učí, jak bojovat s nemocí, proti které vakcína chrání. Tohle učení s sebou přináší i výše zmíněné nepříjemnosti. Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku. Nejedná se o projevy nemoci a není důvod se bát. Právě tyto projevy se nazývají fyziologické reakce a dávají nám najevo, že náš imunitní systém pracuje tak, jak má. Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví vážnější nežádoucí účinky, například dlouhotrvající bolesti kloubů, meningitida či velmi vzácné postižení centrální nervové soustavy. Nežádoucí reakce na očkování jsou také alergické reakce, z toho nejvážnější je anafylaktický šok.

Jak se registrovat a získat termín očkování?

Centrální registrační systém byl spuštěn 15. 1. 2021. Zpočátku bude ale možná registrace pouze osob patřících dle prioritizace do 1. fáze.

  • 1. Musíte se zaregistrovat – jde o online registrační formulář pro občany indikující váš zájem a souhlas s očkováním. Vyplnění atributů pro prioritizaci (zařazení občana do skupiny), tzn. informace o sobě.
  • 2. Proběhne prioritizace – z registrací je vypočteno bodové skóre, které spolu s plánem dodávek vakcín určuje, kdy budete vyzváni k rezervaci konkrétního termínu.
  • 3. Rezervace termínů (na obě dávky) – na základě PIN kódu zaslaného notifikací vám bude umožněna rezervace obou termínů očkování v centrálním rezervačním systému.
  • 4. Samotné očkování – vlastní očkovací úkon a jeho dokumentace, tzn. zapsání úkonu do registru ISIN prostřednictvím eŽádanky (nemusí vám ji vypisovat praktický lékař ani hygiena, stačí registrace samotná) a potvrzení o očkování pro občana.

Kdo by se neměl nechat očkovat?

DĚTI

Očkování na covid-19 nebude přístupné malým dětem. Na dětech neprobíhají studie vakcíny, proto její dopad na děti není zatím zdokumentován. Očkovat se mohou lidé od 16 let.

OSOBY SE SILNÝMI ALERGIEMI

Pokud jste těžký alergik, poraďte se o podání vakcíny se svým alergologem či praktickým lékařem. Je možné, že vám nedoporučí se nechat očkovat.

OSOBY S PORUCHAMI IMUNITY

Je na ošetřujícím lékaři, aby posoudil, zda pro vás má vakcína smysl. Pokud netrpíte silnou poruchou, může pro vás být vakcína extrémně potřebná. Pokud ale trpíte silnou poruchou imunity, je možné, že by vám ani vakcína nepomohla.

TĚHOTNÉ A KOJÍCÍ ŽENY ŽENY

Pokud jste těhotná, nebo své dítě ještě kojíte, není možné nechat se očkovat. Nejedná se o výjimku pro vakcínu proti covidu-19, těhotné a kojící ženy nepodstupují očkování běžně. Odložte proto svou registraci na očkování proti covid-19. V případě, že otěhotníte, zatímco budete na očkování zaregistrována, tzn. budete čekat na termín očkování, na očkování nechoďte. Proces zrušení rezervace bude ještě upřesněn. Pokud se důvodně domníváte, že byste mohla být těhotná, konzultujte to se svým lékařem. Po konzultaci s ním budete vědět, zda očkování můžete absolvovat, nebo ho budete muset odložit.

Je vakcína nebezpečná?

Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh. Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. U registrovaných léčivých přípravků je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

Je vakcína neúčinná?

Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, tak mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro aktuální virus. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětovou pandemii, jsou farmaceutické firmy ochotné věnovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů než do jakéhokoliv jiného výzkumu. Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. Rozhodnutí o registraci vakcín je podloženo všemi potřebnými údaji.

Způsobuje vakcína nemoc samotnou?

Žádná z vakcín proti covid-19 neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit nebo dostávat se do buněk, a tedy není schopen infikovat člověka. Vakcíny obsahují jen součásti, které budou stimulovat imunitní systém, aby vytvořil protilátky. Vakcína není nebezpečná ani nezpůsobí nemoc samotnou.

Stačí k vymizení viru promořit populaci?

Odborníci se shodují, že k zastavení šíření covid-19 je potřeba dosáhnout 60 – 70 % imunizace společnosti. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jedině prostřednictvím očkování. Samovolné promoření by mělo za následek příliš velké množství obětí, ve hře by byla také neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.

Očkování nemá význam pro ty, co nemoc prodělali?

Jakkoliv není jasné, jak dlouho tzv. post infekční imunita vydrží, rozhodně nejde o celoživotní ani dlouhodobou imunitu. I když data ukazují, že po prodělané nemoci by člověk neměl onemocnět za krátkou dobu znovu, jsou zaznamenány i výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější.

Očkování nemá smysl, protože virus stejně zmutuje?

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že chřipkový virus mutuje desetkrát častěji než virus SARS-CoV-2. Naopak, čím méně lidí bude očkovaných, tím více bude vir v populaci cirkulovat, a tedy i mutovat. Pokud se naočkuje dostatečné množství lidí, koloběh viru se zmírní.

Důležité odkazy

Soubory ke stažení

Fotogalerie