Detecha z Nového Města nad Metují vyrábí svůj originální Jelení lůj stále ručně z hovězího tuku, stejně jako v 60. letech (podnikatelský příběh)
Ročně družstvo, ve kterém dnes pracuje kolem stovky lidí, vyrobí miliony kusů kosmetiky a kolem 500 tun barev. Po sametové revoluci se dostalo do malých drogerií a obchodů, v řetězcích se ale prosadilo těžko. Zvládl to v podstatě jen Jelení lůj. Podle Jany Nýčové, předsedkyni družstva, je vyjednávání s řetězci těžké, protože družstvo není velké a nemá za zády silného partnera.
Pracovnice družstva Detecha s pečlivostí vstřikuje do připravených obalů nažloutlou tekutinu. Plastové tyčinky naplní do tří čtvrtin, a když v nich Jelení lůj trochu ztuhne, pistolí je doplní až po okraj. Ani jednou nepřelije. Ročně tady zaměstnanci udělají více než milion kusů různých druhů Jeleních lojů.
Výroba se od 60. let moc nezměnila. Vše se dělá ručně − od vaření loje přes plnění do tyčinek až po etiketování. "Z počátku se lůj vylíval do forem ve tvaru cihliček a balil se do papíru. Později se naléval do obalů naběrákem," popisuje Jiří Kálal, výrobní ředitel Detechy. Jelení lůj patří k nejúspěšnějším produktům, které družstvo vyrábí − je ve trojce nejprodávanějších balzámů na rty v Česku. Detecha dala v minulosti výrobku také název "Jelení lůj", který se uchytil tak, že ho Češi používají pro všechny balzámy na rty. Ochrannou známku na něj má však jen družstvo z Nového Města nad Metují. Z jeleního tuku se ale nevyrábí, používá se k tomu český hovězí. Kromě toho družstvo vyrábí i barvy a nátěry Izoban nebo Karbolineum a kosmetiku Regina.
"Snažíme se držet s trendy. Teď jsme udělali řadu Jeleních lojů pro děti od šesti do12 let bez minerálních olejů a chystáme šetrnější kosmetiku pro péči o pleť," uvádí Jana Nýčová, předsedkyně družstva. Dvaatřicetiletá žena Detechu řídí odroku 2017 a říká, že přicházet s něčím novým není vždy úplně jednoduché. Brzdí to třeba změny zákonů o používaných složkách v produktech nebo pomalejší rozhodování družstva. Nyní v něm má podíly 40 zaměstnanců.
Družstvo bylo založeno v 50. letech a postupně vyrábělo nátěrové hmoty, kosmetiku a od roku 1962 i Jelení lůj. Po revoluci se vedení družstva rozhodlo, že bude dál podnikat, a zaměstnanci si v něm mohli koupit podíl. K tomu se odhodlalo asi 120 lidí ze 200 zaměstnanců. Postupně družstvo modernizovalo výrobu, i když některé starší stroje, třeba na výrobu líčidel, stále využívá.
K většímu povědomí, třeba o zdravotní a dekorativní kosmetice, podle Jany Nýčové pomohla spolupráce se-shopem Notino. Díky tomu se výrobky Detechy dostaly i do zahraničí.
Stíhat konkurenci a chrlit každý rok několik novinek v kosmetice nebo barvách je pro družstvo, které mělo loni obrat 119 milionů korun, složité. "V kosmetice toho tolik neprodáme," uvádí Nýčová. Za stojan v drogistickém řetězci by Detecha zaplatila třeba dva miliony korun a to si nemůže dovolit. Družstvo se pere také s legislativou. "Naposledy jsme museli kvůli evropským zákonům nahradit složku parfému, který používáme v některých výrobcích, protože by mohla být dráždivá. Vše jsme museli znovu nechat schválit a tu složku nějak nahradit, což je nákladné," popisuje proces šéf výroby Jiří Kálal. Pohřbít značku kosmetiky Regina však Nýčová nechce. "Chtělo by to vysoký kapitál," říká.
Jenže jeho navýšení není vdružstvu, o kterém rozhodují desítky lidí, lehké. Když chtěla šéfka sáhnout na vypořádací podíly členů, zjistila, že je těžké je přesvědčit. "Vypořádací podíl má vliv na to, že bychom rádi zvedli členské vklady, což by nám pomohlo financovat reklamu nebo nové technologie," vysvětluje šéfka. Loni družstvu vzrostl obrat na 119 milionů ze 111 milionů korun v roce 2017, a to hlavně díky nátěrovým hmotám. Ty patří k lídrům na trhu s externími nátěry. Nyní družstvo řeší likvidaci slovenské dceřiné firmy Regina. V minulosti jí muselo odpustit pohledávky a navýšilo základní jmění. Za loňský rok tak Detecha očekává, že spadne do ztráty.
Autorka: Simona Janíková, redaktorka
Zdroj: Hospodářské noviny