Náměstkyně Martina Berdychová: Chceme svou aktivitou přinést do kraje zcela nový impulz

6. 5. 2024

Královéhradecký kraj podporuje záchranu kulturního dědictví na celém svém území. Podporuje udržitelný cestovní ruch a pokračuje v usilovné práci na transformaci sociálních služeb. Na podrobnosti jsme se zeptali náměstkyně pro kulturu, cestovní ruch a sociální oblast Martiny Berdychové.

Přihlašování na výroční akci programu Interreg Česko–Polsko končí 7. května

Co pro vás znamená zapojení kraje do záchrany pevnosti Josefov?

Josefovská pevnost má obrovský potenciál, jehož využitím lze přinést výhody a příležitosti celému kraji. Nejde jen o pomoc Jaroměři. Aktivní zapojení Královéhradeckého kraje do proměny největších objektů pevnosti a komplexním přístupem k jejich záchraně přinese oživení celému regionu.

Kraj je schopen svým aktivním zapojením připravit koncepční materiály, které toto pevnostní město konečně promění podobně, jak se toho dočkala podobná pevnostní města v Evropě. Tamní objekty, jež původně sloužily vojenským účelům, mohou plnit celou řadu funkcí se všemi nároky odpovídajícími současnému životu.

Může zde vzniknout nový atraktivní turistický cíl na území našeho kraje. Jde ale také o příležitosti pro dobrovolnické aktivity, kulturu i uplatnění nových přístupů k obnově historického dědictví. Chceme svou aktivitou přinést do kraje zcela nový impulz, díky němuž lze zachránit významné dosud chátrající památky, a přitom vdechnout tomuto místu nový život.

Jak se kraj podílí na podpoře a ochraně kulturního dědictví na svém území?

Královéhradecký kraj každoročně podporuje ochranu kulturního dědictví na svém území různorodou dotační podporou. Jen v letošním roce dosahuje tato podpora rekordních 20 milionů korun, což jsou peníze určené pro vlastníky „drobnějších“ a přitom velice vzácných památek.

Dlouhodobě dotacemi podporujeme také například záchranu historických varhan. Aktivitu nadšenců oceňujeme a propagujeme prostřednictvím udělování ceny Hereditas obligat, která si všímá právě nezištné záchrany kulturního dědictví v našem regionu. Mezi významné počiny musím započítat také naši aktivitu oživení dlouho uzavřeného kláštera v Opočně, jehož zahrady se podařilo zpřístupnit veřejnosti a postupně je proměňovat v oázu klidu v centru tohoto podorlického městečka. Zároveň pracujeme na koncepci využití vlastního klášterního komplexu.

Pustili jsme se do velice komplikovaného projektu záchrany Vrbenského kasáren v centru Hradce Králové, pro který se podařilo z několika zdrojů zajistit stovky milionů korun. Proměny se dočkala také například pevnost Dobrošov.

Mapujeme a oceňujeme mistrovství v tradičních řemeslech, která spojujeme třeba s turismem. Vedle vlastních muzeí, galerií či hvězdáren kraj také podporuje i další provozovatele podobných zařízení.

Jaké jsou největší výzvy spojené s rozvojem architektury v regionu?

Více než pět let usiluji o to, aby ve vhodných případech byly veřejné zakázky řízené krajem vybírány prostřednictvím architektonických soutěží. Přispívá to mimo jiné ke zkvalitnění veřejných investic, veřejného prostoru i přínosu progresivních řešení.

Začátky opravdu nebyly jednouché, ale již se stále více daří touto formou architekty vybírat a výsledky za to stojí. V realizaci již máme např. novostavbu sportovní haly v Nové Pace. Díky tomu mohou veřejní zadavatelé pomáhat na svět kvalitní architektuře, která slouží veřejnosti. To je můj cíl.

Druzí po Praze

Co pro vás znamená nedávno otevřené Centrum architektury Královéhradeckého kraje?

Centrum architektury Královéhradeckého kraje, které svou činnost zahájilo letos, je prvním mimopražským pracoviště svého druhu. Jde o další krok ke zkvalitnění veřejného prostoru i impulsem pro města a obce. Jeho prostřednictvím si mohou předávat náměty i impulzy vedoucí ke kvalitním řešením z Česka i zahraničí. Díky tomuto regionálnímu architektonickému pracovišti se propojují městští architekti. Města a obce mohou konzultovat své záměry a požádat o pomoc při realizacích nejrůznějších architektonických provedení. Věřím, že díky tomu se začnou na území našeho kraje objevovat pozoruhodné, užitečné stavby.

Jaké nové trendy nebo příležitosti ve světě cestovního ruchu vnímáte?

Budoucnost cestovního ruchu tkví mimo jiné v udržitelnosti. Jde o nosné téma, na němž stojí strategie rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje. Tomu odpovídá také dotační podpora projektů cestovního ruchu na území kraje. Jsme jedním z nejnavštěvovanějších českých krajů, dlouhodobě se držíme v návštěvnosti na třetí pozici a chceme ji posilovat třeba o turisty ze zahraničí. I spolu s agenturou CzechTourism a Hradcem Králové pořádáme velké mezinárodní akce Czechia Travel Trade Day, jejichž prostřednictvím budeme zahraničním agenturám či novinářům a zahraničním zastoupením nabízet návštěvu našeho kraje.

Čekají turisty v letošní sezoně nějaké novinky ze strany kraje?

Každoročně turistům nabízíme širokou paletou nových podnětů k návštěvě. Našich sedm turistických oblastí má bezpočet novinek, které zájemci najdou na turistickém portálu hkregion.cz. Vlastní nové produkty připravuje i naše krajská centrála cestovního ruchu.

Nejvíce se těším na novou on-line hru za řemesly Královéhradeckého kraje.

Rozvoj sociálnísch služeb pokračuje

Do vaší gesce spadají i sociální služby. Jaký máte dlouhodobý plán na zlepšení dostupnosti sociálních služeb v našem regionu?

Usilujeme o posilování terénní a ambulantní péče jako jsou denní stacionáře, odlehčovací a pečovatelské služby. Budeme určitě prohlubovat spolupráci s městy a obcemi a podporovat jejich investice v této oblasti. Za kraj jsme připravili bezmála tři miliardy investic do nových staveb v mé gesci. Samozřejmostí je maximální využití stávajících dotačních příležitostí. A to nejen v oblasti péče o seniory, ale i pro hendikepované.

Jaký máte plán na zlepšení péče o seniory a jak se chcete postarat o to, aby zůstali aktivní a integrovaní?

Podpora kraje míří i na podporu aktivního stárnutí. Cílevědomě podporujeme akce pro seniory, jako jsou Sportovní hry, Dny seniorů či činnost seniorských klubů, které propojujeme třeba s nabídkou v oblasti cestovního ruchu či prostřednictvím aktivit v knihovnách. Také jsme více zpřístupnili naše muzea a galerie, kam nabízíme pro věkovou kategorii 65+ vstup vždy zdarma.

Pro seniory s omezenou soběstačností usilujeme o větší zapojení rodiny. Chceme, aby jim více sloužila nabídka denních stacionářů a dalších ambulantních a terénních služeb. Cílem je, aby mohli zůstat co nejdéle se svými blízkými v domácím a jim známém prostředí.

Kraj dlouhodobě usiluje o transformaci ústavní péče. Můžete tento záměr přiblížit a uvést, v jaké je nyní fázi?

Chceme, aby klienti velkých ústavů opouštěli tato zařízení a byli blíže běžnému životu. Odborně se tomu říká deinstitucionalizace. Proto budujeme nové objekty, které mají sloužit menším počtům klientů. Tam mohou žít maximálně dvě desítky lidí v komunitním prostředí, které připomínají domácí prostředí v rodinných skupinách po třech.

Klienty se především s ohledem na jejich schopnosti snažíme vrátit do běžného života a postupně snižovat jejich potřebu sociální péče a podpory se zvyšováním jejich soběstačnosti. V tomto prostředí získávají větší samostatnost, dokážou si uvařit, navštěvovat zaměstnání a zapojují se do veřejných aktivit v dané lokalitě. Deinstitucionalizace tak ve zkratce znamená návrat k běžnému životu, který ve velkých ústavních komplexem nebyl možný. To také znamená zvýšení vlastní kvality života našich klientů. Po takové transformaci má již například ústav v Opočně a Hajnicích, aktuálně budeme opouštět ústav v Kvasinách a brzy i v Chotělicích. Nové objekty rodinného typu se snažíme budovat rovnoměrně po území celého kraje, aby to měli umístění klienti co nejblíže ke svým rodinám